Každý, kdo někdy usedl za volant, se setkal s pojmem brzdná dráha. Většina řidičů také tuší, že s rostoucí rychlostí roste i brzdná dráha. Jen málokdo si ale uvědomuje, jak dramaticky tento růst ve skutečnosti vypadá. Pojďme si proto vysvětlit, co brzdná dráha je, co všechno ji ovlivňuje a jak se počítá. Brzdná dráha není jen téma z autoškoly, ale zásadní faktor bezpečné jízdy, který rozhoduje o tom, jestli v krizové situaci zastavíte včas – nebo narazíte.
Co je brzdná dráha a co ji ovlivňuje?
Brzdná dráha je vzdálenost, kterou vozidlo urazí od okamžiku, kdy řidič začne skutečně brzdit, až do úplného zastavení. Na první pohled se může zdát, že zastavit auto je jednoduché – stačí sešlápnout brzdový pedál. Ve skutečnosti ale hraje roli mnoho faktorů, které mohou brzdnou dráhu výrazně prodloužit (nebo naopak zkrátit). Jedná se o:
- Rychlost vozidla: Platí fyzikální zákony související s růstem kinetické energie – pokud se rychlost zdvojnásobí, brzdná dráha je zhruba 4x delší.
- Stav pneumatik: Správně nahuštěné pneumatiky s hlubokým vzorkem zajišťují lepší kontakt s vozovkou. Sjeté nebo podhuštěné pneumatiky naopak zhoršují brzdění, stejně jako nevhodný typ pneumatik (například letní v zimě).
- Povrch vozovky: Mokrá nebo zledovatělá vozovka výrazně snižuje tření mezi pneumatikami a povrchem, což dramaticky prodlužuje brzdnou dráhu. Brzdění může zhoršit i štěrk nebo písek na vozovce.
- Hmotnost vozidla: Plně naložené auto, kamion i jízdní souprava potřebují k zastavení delší vzdálenost.
- Stav vozidla: Opotřebované brzdové destičky nebo kotouče mohou zhoršit výkon brzd. Moderní systémy (ABS, ESP) naopak umožňují efektivnější brzdění.
Brzdná dráha vs. celková dráha zastavení
Pozor – brzdná dráha není totéž co dráha zastavení. Dráha potřebná k zastavení vozidla totiž vedle samotné brzdné dráhy zahrnuje i reakční dráhu, tedy vzdálenost, kterou vozidlo ujede, než řidič vůbec začne brzdit.
Vliv rychlosti na brzdnou dráhu
Rychlost vozidla má na délku brzdné dráhy nejzásadnější vliv. Fyzika je zde neúprosná – brzdná dráha roste přibližně s druhou mocninou rychlosti. To znamená, že když jedete dvakrát rychleji, brzdná dráha není dvakrát, ale rovnou čtyřikrát delší. Následující graf ukazuje, jak roste brzdná dráha s narůstající rychlostí, a to při různých podmínkách. Pro výpočet celkové dráhy potřebné k zastavení vozidla je nutné připočítat reakční dráhu, která při reakční době v délce 1 sekundy činí:
- 14 m při rychlosti 50 km/h,
- 25 m při rychlosti 90 km/h,
- 36 m při rychlosti 130 km/h.
Bezpečný odstup
Právě kvůli reakční době řidiče, během které jede vozidlo stále nezměněnou rychlostí, je klíčové dodržovat bezpečný odstup od vozidla jedoucího před vámi. Délka tohoto odstupu závisí na rychlosti jízdy – čím vyšší rychlost, tím větší odstup. Obecně platí, že minimální bezpečný odstup by měl být roven vzdálenosti, kterou vozidlo ujede za 2 sekundy.
Vliv hloubky dezénu na brzdnou dráhu
Minimální hloubka vzorku pneumatik je v Česku stanovena zákonem. Pro letní pneumatiky platí minimum 1,6 mm, u zimních pneumatik musí být hloubka dezénu alespoň 4 mm. Následující graf znázorňuje, jak se liší brzdná dráha v případě nových, neopotřebovaných pneumatik v porovnání s opotřebovanými pneumatikami a sjetými pneumatikami s minimálním vzorkem. Jedná se o brzdnou dráhu vozidla jedoucího rychlostí 80 km/h po mokré vozovce, které má obuté letní pneumatiky.
Výpočet brzdné dráhy
Jak jsme naznačili výše, brzdná dráha úzce souvisí s kinetickou energií vozidla. Pro základní odhad brzdné dráhy lze použít jednoduchý fyzikální vzorec, který vidíte níže. Brzdnou dráhu v metrech (s) zjistíte, když do vzorce dosadíte následující proměnné:
- v = rychlost vozidla (v m/s),
- a = brzdné zpomalení (v m/s2) – závisí na povaze vozovky a stavu pneumatik; na suchu se pohybuje kolem 7 – 10 m/s2, na mokré silnici kolem 3 – 5 m/s2 a na náledí kolem 1 – 2 m/s2.
Brzdná dráha a ABS
V souvislosti s brzděním a brzdnou dráhou přichází ke slovu také ABS – protiblokovací brzdový systém, jeden z důležitých prvků aktivní bezpečnosti vozidla. Jeho hlavním úkolem je zabránit zablokování kol a udržet ovladatelnost a stabilitu vozidla při prudkém brzdění, nikoliv zkrátit brzdnou dráhu. Je pravda, že na suchu bývá brzdná dráha s ABS mírně kratší než bez něj; na štěrku, sněhu nebo ledu však může být brzdná dráha s ABS dokonce o něco delší. Bezpečnostní přínos ABS tedy spočívá především v ovladatelnosti – řidič má stále možnost zatáčet, což může zachránit situaci (přestože samotná brzdná dráha není kratší).
Brzdná dráha jízdní soupravy a kamionu
Vozidla, která jsou větší a hlavně mnohonásobně těžší než osobní auta, potřebují k úplnému zastavení samozřejmě delší dráhu. Moderní nákladní vozy sice disponují účinnými brzdovými systémy a povinným ABS, přesto může být jejich brzdná dráha o desítky metrů delší než u osobních aut. K významným rozdílům dochází zejména na mokré silnici nebo při jízdě z kopce, kdy se hmotnost kamionu projeví ještě více. Proto je pro řidiče nákladních vozidel klíčové předvídat dopravní situace a držet si mnohem větší odstup.
Ještě náročnější je situace u jízdních souprav, tedy kamionů s návěsem. U nich hraje roli nejen celková hmotnost, ale také rozložení nákladu a seřízení brzd na návěsu. Při stejné rychlosti může být brzdná dráha soupravy o desítky procent delší než u samotného tahače, a pokud nejsou brzdy správně seřízené, hrozí dokonce smyk nebo „zlomení“ celé soupravy.
Spočítat cenu autopojištění
Na co se často ptáte
Jak se počítá brzdná dráha?
Brzdná dráha se dá odhadnout pomocí vzorce s = v2 / (2*a), kde v je rychlost (v m/s) a a je průměrné zpomalení (v m/s2). V praxi se ale délka mění podle povrchu silnice, stavu pneumatik a účinnosti brzd. Proto je vždy lepší brát výsledky jen jako orientační hodnoty.
Jaká je brzdná dráha při rychlosti 50 km/h?
Na suché vozovce je brzdná dráha zhruba 14 metrů. Na mokru se prodlužuje na cca 19 metrů a na ledu může dosáhnout 64 metrů. K brzdné dráze je třeba připočítat ještě tzv. reakční dráhu – vzdálenost, kterou vozidlo ujede, než řidič vůbec začne brzdit. Ta činí při rychlosti 50 km/h přibližně 14 metrů.
Co je reakční dráha?
Reakční dráha je vzdálenost, kterou vozidlo ujede během reakční doby řidiče – tedy během doby, než řidič vůbec začne brzdit. Obvykle se počítá s průměrnou reakční dobou asi 1 sekundu, což při rychlosti 50 km/h odpovídá 14 metrům a při rychlosti 90 km/h 25 metrům. Když se k reakční dráze přičte brzdná dráha, vznikne celková dráha potřebná k úplnému zastavení vozidla.
Chief Sales Officer
Jsem obchodní ředitel SURI.CZ. Naším úkolem je vám vždy najít to nejvhodnější pojištění, které se vám budeme snažit ušít na míru. A díky komplexní produktové nabídce od všech relevantních pojišťoven vám to můžeme i zaručit. Když budete mít jakýkoli produktový dotaz, neváhejte se na nás obrátit na info@suri.cz
